BENEŠOVSKÝ POŠTMISTR, SOKOL A NÁRODNÍ SOCIALISTA
Život bratra Josefa Dvořáka byl úzce spjat s pohraničím.
Svojí služební dráhu začal tehdy třiadvacetiletý poštovní úředník v roce 1919 v Trnavě. V letech 1925 až 1933 byl již poštmistrem v Chodově Plané na území tehdejších Sudet.
„V Chodově Plané jsme byli na poště dva úředníci a čtyři zřízenci. Tehdy nás napadlo uspořádat v místním sále < U Eckertů > pošťácký ples. Po přípravách, jež nám zabraly tři nedělní večery, proběhl v této stoprocentně německé obci první český ples, na který se ještě dlouho vzpomínalo“ vzpomíná bratr Dvořák.
V roce 1933 přechází Dvořák do Benešova nad Ploučnicí. Ve městě se silnou šovinistickou německou většinou, ve kterém bylo 167 Čechů jako zrnko v moři, zakládá bratr Dvořák důvěrnické místo Československé strany Národně socialistické. Se svým bratrem sokolem, traťovým úpravčím ČSD Františkem Piroutkem, zakládá benešovskou pobočku místního Sokola Děčín. Do roku 1932 česká menšina žila celkem ve shodě s majoritní většinou. Tělovýchovné a sportovní vyžití české mládeže se realizovalo společně v dělnické tělovýchovné organizaci „Arbeiter – Verein Votwätz“. Po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu však již společné sportovní vyžití postupně přestalo být možné. V květnu 1934 bylo podáno 55 přihlášek do Sokola v Děčíně. Dne 14.10.1934 byla ustanovena pobočka Sokola Děčín v Benešově nad Ploučnicí.
Ve dnech 31.5.-1.6. 1936, v již napínající se atmosféře, zorganizoval Josef Dvořák I. veřejné sokolské cvičení na hřišti německého sportovního klubu. Zúčastnili se ho také i cvičenci z družební Sokolské jednoty z Prahy – Podolí, jež převzali nad benešovskou pobočkou patronát. Mezi 11 čísly programu byla předvedena i „slovenská prostná žen“. Vystoupili vojáci Hraničářského praporu 1. „České družiny“ a na praporec vojáků byla připjata Sokolská stuha. Vystoupilo na 240 cvičenců, z toho bylo 36 benešováků. Na vystoupení se podílelo i 270 vojáků z posádky v Děčíně. Součástí veřejného vystoupení byl průvod městem i turnaj v odbíjené Sokola Děčín, Podmokel a Prahy – Podolí. Hrála sokolská hudba z Velkého Března. Celou slavnost propagovala vkusná brožurka, kterou vytiskl známý nakladatel Antonín Štrombach v Lounech. Po tomto úspěšném cvičení byla ustanovena samostatná sokolská jednota v Benešově n. Pl.
Později Dvořák za „Verneřického puče“ chránil benešovský poštovní úřad s příslušníky oddílů SOS před nastupujícími nacisty.
Po mnichovském diktátu však byl donucen město s posledními československými vojáky dne 3.10.1938 opustit. Za podobného scénáře jenž je nám znám z později zpracovaného filmového seriálu Vlak dětství a naděje odcestoval posledním vlakem i s poštovní pokladnou společně s českými zaměstnanci nádraží do vnitrozemí. V následném období druhé světové války působil na Kladensku, kde byl monitorován i vyslýchán Gestapem. Do Benešova n. Pl. se vrátil na své místo záhy po ukončení války dne 23. května 1945. Obnovuje místní pobočku Sokola i Místní organizaci Československé strany národně socialistické. V období pražského jara byl svými spolustraníky navržen na čestného občana města Benešova nad Ploučnicí. Pochopitelně toto se představitelům tehdejší vládnoucí strany moc nehodilo do krámu a s udělením čestného občanství nepospíchali.
Vše poté ukončily pásy sovětských tanků….
Josef Dvořák umírá začátkem osmdesátých let ve věku 85 let.
Zdroje : archiv MO ČSS Benešov nad Ploučnicí, 1975
Jaroslav Dostál, Tělovýchova a sport v Benešově nad Ploučnicí, 1989
foto: Luděk Smejkal, soukromá sbírka, 2017
zpracoval: Luděk Smejkal