Netradičně, v nedělním odpoledni, na svátek Sv. Václava, patrona země České, sešli se ke vzájemnému zápasu mužstva MSK Benešov nad Ploučnicí a Spartaku Jiříkov. Počasí bylo nadmíru příznivé, babí léto ukázalo svou sílu a slunce zahřívalo svými dlouhými paprsky čerstvě střižený pažit arény u Nádraží. Obecenstvo dostavilo se v hojném počtu žádostivo dobrého mače.
Těsně před 16. hodinou, přivedl mladý hlavní rozhodčí, společně se svými asistenty na hřiště obě mužstva. Domácí, ve svých tradičních modrobílých dresech, hostující mužstvo ctilo své barvy, tedy žlutooranžové. Výkop utkání udál se přesně v 16:00 benešovského času. Oba týmy začali poměrně takticky, ze zabezpečené obrany, oťukávali si, kdo a jak hraje, kdo je špílmachrem soupeřů, a jak by bylo možno proniknouti do obranného bloku protivníka. Tato „oťukávaná“ netrvala dlouho, a po přímočaré akci již v 8. minutě rozvlnil síť za zády brankáře Jiříkova Petr Halász. Radost domácího obecenstva, podporovaného bubnovými etudami kotle Tribuny Benar nebrala konce. To vlilo další čerstvé krve do žil domácích plejerů, a ti převzali otěže zápasu pevně do svých rukou. Trpělivě snažili se dobíti obranný val hostí, ti nestíhali, nevěda, kde jim hlava stojí, a někdy cítiti se mohli jako na tobogánu. V 16. minutě přišla akce jak z fotbalové učebnice. Ve středu hřiště převzal míč kapitán domácích Radim Kolář, a s hlavou nahoře, jako správný špílmachr poslal přesný Beckhamovský pas na kopačky Petra Halásze, který kmitaje rychle nohami prošel zkoprnělou obranou hostí a nemilosrdně zaskóroval „banán“ do branky bezmocného brankáře Jiříkova. Stav 2:0 plně odpovídal průběhu hry. Početné diváctvo žádalo „bůra“, a pevně v to věřilo. Přesto, domácí manšaft jako by najednou polevil a nechal hrát hostující mužstvo. Od 25. minuty Jiříkovští postupně přebírali iniciativu, vyrovnali hru a počali hroziti útoky na svatyni domácího brankáře Tomáše „Schmeichela“ Osmančíka, který se z ničeho nic musel řádně činit, aby uhájil svou branku bez vsítěného gólu. Domácí mužstvo jako by se nechalo ukolébat vedením 2:0, a přepustilo střed pole hostujícím hráčům. Ti se toho chopili a hnali se za snížením stavu zápasu. Ale jak to tak bývá, zaúřadovalo pořekadlo „nedáš-dostaneš“, a tentokrát to vyšlo pozitivně pro hráče MSK, kdy se v 37. minutě zavěsil do vzduchu Jan Polanský a hlavou trefil přesně centr letící z levé strany a neotřesitelně skóroval na 3:0. To byla rána do vazu hostům z Jiříkova a do konce poločasu se z toho již neprobrali.
V poločasové přestávce byl slyšet i přes zavřená okna kabiny hostí hurónský ryk trenéra Jiříkovských bojovníků, kteří dostávali od něho pořádný „fén“ pronášeje vůči nim motivační řeč pro druhou půli. Bylo zřejmé, že se nechtěli vzdát dobrého výsledku, o to více byli domácí příznivci zvědaví, jestli semínko naděje zaseto v kabině přinese hostům požadovanou úrodu. Kabina domácích byla klidná, chlapci relaxovali po dobře odehrané první půli, ale museli býti na pozoru, protože druhá část prvního poločasu nebyla herně bůhvíjaká.
Za zvuku zvonů radničních hodin, odbívajících 17. hodin, odstartoval rozhodčí druhý poločas. Hosté nastoupili jako vyměnění, nebáli se hrát, hýřili pohybem a projevovali větší jistotu na míči. Modrobílý balet tančil poněkud unylé labutí jezero, bez rychlého pohybu, staticky. Stále více byl v permanenci i brankář domácích, který musel startovat proti hostujícím útočníkům a pokrývat tělem a zmenšením střeleckých úhlů kouty své branky. Párkrát i domácím fanouškům zatrnulo, když míč z kopaček hostí směřoval již do svatyně Benešovských, kde na brankové čáře zachraňovali obránci jen tak tak průniku pumlíče do sítě. Nebyl to hezký pohled očima domácích fans. Fotbal sklouzl do klasické hry jako vystřižené ze seriálu Okresní přebor. Nakopávaná, dopředu dozadu, nejistota na kopačkách hráčů obou mužstev. Jediné pozitivní bylo, že nedošlo k zakopnutí Roteira do Ploučnice, a to díky dobře zavěšeným záchytným sítím za brankou.
Nedá se říci, že by se hráči nesnažili, ale nějak je míč neposlouchal, odskakoval od kopaček, nekvalitní první dotyk většinou zamezil rozehrání další akce, na kopačky obou mužstev vkrádala se postupně nervozita. Tu utnul v 68. minutě všudybýlek Franta „Franz“ Kvíz, který se zčistajasna zjevil v šanci, obtočil se kolem zmrazeného obránce Jiříkova a vsítil svůj další gól v této soutěži, čímž zvýšil stav na 4:0. Tribuna Benar se opět dostala do varu a skandovala „dejte jim bůra“. Bylo k tomuto kýženému skóre věru blízko, ale stálo zbývalo 20 minut hry a udáti mohlo se cokoliv. To „cokoliv“ přišlo v 76. minutě, kdy z ničeho skóroval útočník Jiříkova a zkazil tím čisté konto domácímu brankáři. To ale ani jeho, ani tým Benešova nemuselo moc mrzet, jelikož v 82. minutě se konečně prosadil Pepa Hanzl a zapsal pátou trefu domácích v tomto zápase. Nedlouho na to, v 85. minutě padl další gól do hostující branky, kdy merunu uklidil po neuvěřitelné minele hostujícího gólmana do sítě Pepa Fleischer. Tým z Jiříkova už pouze v 87. minutě kosmeticky upravil konečný výsledek mače na 6:2 pro MSK.
Sluší se poděkovat rozhodčím zápasu, hlavnímu Kryštofu Prajsovi, který ve svých mladých letech s přehledem odpískal zápas bez excesů, k tomu mu pomáhali na čarách Jaroslav Kalvach a Jakub Hruška.
Příští zápas odehraje MSK na hřišti FK Dolní Poustevna, a to 4.10., od 15:30. Věřme, že si naši hoši přivezou další tři body do tabulky. Nyní se dnešní výhrou posunuli již na 5. místo tabulky 8. ligy – Okresního přeboru, s 11 body. Na první TJ Krásná Lípa a SK Šluknov „B“ ztrácejí 4 body.
